Naše dopoledne nezačalo v divadle, ale v samotném srdci historie – u Novoměstské radnice. Právě tady jsme se společně přenesli do 15. století a povídali si o tom, jak vlastně husitství začalo. Představovali jsme si napjatou atmosféru, kdy se nespokojený lid shromáždil před radnicí, a krok za krokem jsme si přiblížili událost, která vstoupila do dějin jako první pražská defenestrace.
Poté jsme se přesunuli do divadla Minor, kde nás čekalo představení Lipany. Díky ranní zastávce u radnice jsme už věděli, o čem husita na jevišti mluví, proč jsou lidé rozděleni, co znamenají slova o pravdě, víře a boji. Historie, kterou jsme si před chvílí „osahali“ venku, se teď před námi odehrávala na jevišti – živě, s emocemi a pochopením souvislostí.
Po představení jsme se ještě jednou vrátili do ulic Nového Města. Zastavili jsme se u kostela Panny Marie Sněžné, odkud ve středověku vycházeli lidé, kteří se rozhodli postavit za pravdu. Prošli jsme si trasu, kterou tehdy kráčeli směrem k Novoměstské radnici, a zkusili si představit, co asi cítili – odvahu, strach i naději.
Odcházeli jsme s pocitem, že historie není jen minulost, ale příběh lidí, kteří stáli na stejných místech jako my. Pochopili jsme, že dějiny nejsou jen letopočty, ale živé příběhy o odvaze, pravdě a rozhodnutích.