Před dnešní výstavou, která nám ukázala život nevidomých, jsme se vydali poznávat některá zajímavá místa Prahy spojená s historií. Uviděli jsme klášter Emauzy, tajemný Faustův dům, kostel sv. Cyrila a Metoděje, Tančící dům, Jiráskovo náměstí a nakonec Novoměstskou radnici, kde se konala samotná výstava.
Neviditelná výstava nám umožnila zažít, jaké to je pohybovat se bez zraku. Prošli jsme se bytem, zkusili jsme si pohyb na ulici mezi auty a tramvajemi, osahali jsme si ovoce a zeleninu u stánku, objevili kolo i starý trabant. V hájovně jsme hmatem rozeznávali různé druhy kůží, vydali jsme se „ven“ do lesa a zaposlouchali se do hudby, která nás provázela při poznávání soch, jejichž tvary jsme zkoumali hmatem.
Celý pobyt v naprosté tmě jsme zakončili nákupem u baru, kde jsme mohli nápoje nebo tatranku zaplatit jen podle hmatu. Byla to pro nás nesmírně poučná zkušenost. Uvědomili jsme si, jak velkým darem je zrak, ale zároveň i to, jak nevidomí dokáží dokonale využívat své ostatní smysly k poznávání světa.