Ráno jsme vyrazili na společný výlet na hrad Kost a do údolí Plakánek. Třídy 4.B a 4.C byly natěšené a mnozí z nás ani nemohli dospat. Cestou autobusem panovala skvělá nálada, všichni jsme se těšili na dobrodružství, které nás čekalo. Údolí, ve kterém se hrad nachází, bylo tak skryté, že ho ani slavný vojevůdce Jan Žižka ve své době nedokázal najít. My jsme ale hrad Kost objevili bez problémů.

Po příjezdu nás přivítala příjemná průvodkyně, která nás provedla celým hradem a seznámila nás s osudy jeho majitelů. Začali jsme prohlídkou hradních paláců, kde jsme viděli různé historické artefakty a dozvěděli se zajímavosti o životě na hradě v minulých stoletích.

Jedním z nejzajímavějších míst byla zbrojnice s kolekcí pušek, pistolí a dalších zbraní. Zde jsme se mohli podívat na středověké zbraně a představit si, jak se dříve bojovalo. Dále jsme navštívili sál se středověkým rautovým stolem, na kterém bylo vystavené nádobí z cínu.

V rámci prohlídky jsme prošli všechna nádvoří, kapli a černou kuchyni. Zaujala nás zajímavost v kapli – „středověký telefon“. Předávali jsme si informace přes vestavěný oblouk, což byla pro nás zábavná a fascinující zkušenost.

Po prohlídce a velkém nákupu na hradě Kost jsme se někteří s nakoupenými halapartnami, meči a jinými suvenýry vydali do nedaleké jeskyně, kde ještě v 19. století pobývaly dvě ženy. Skalní obydlí Barušky má pět místností a ven ústí na dvou místech. Po vstupu jsme se ocitli v největší dutině jeskyně – světnici. Na ní navazovala spižírna, která dále pokračovala do síně a černé kuchyně. Vše jsme si s nadšením prohlédli.

Cesta údolím Plakánek byla zahalena pochmurnou pověstí, ale zároveň byla malebná. Lemovaly ji informační tabule, které nás informovaly o místní přírodě. Poslouchali jsme ptačí zpěv a pozorovali čerstvě narozená roztomilá kachňátka, která si jejich maminka rychle ukryla v rákosí rybníka plného ryb. Údolí svou krásou pískovcových skal láká i filmaře, natáčelo se zde mnoho filmů a pohádek. My jsme došli až k Máchalovic mlýnu z pohádky „S čerty nejsou žerty“. Jednoho čerta se nám dokonce podařilo zahlédnout. Seděl na mlýnu, ale my se nebáli.

Utahaní, ale plní zážitků a nových informací o středověkém hradě, jsme se vrátili k autobusu a zamířili zpět domů. Výlet byl úžasný a moc se nám všem líbil.